Čarodějnický den ve stacíku

1. A

Poslední vyučovací hodinu ve středu 30. 4. jsme si povídali, jak prožijeme dnešní večer, když bude filipojakubská noc – tedy pálení čarodějnic. Někteří říkali, že budou mít oheň doma na zahradě, někteří navštíví čarodějnický večer v zážitkovém centru Klíč a většina dětí se těšila, že půjdou s rodiči Na Skalky na obecní čarodějnice. Abychom se seznámili s tím, proč se čarodějnice pálí, podívali jsme se na epizodu „Jak odletěly čarodějnice“ z kreslené pohádky Chaloupka na vršku. Pohádka nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu roku ukazuje, jak naši předkové žili na vsi skromně, ale vesele v souladu s přírodou. Nyní už víme, že naši předci věřili, že oheň očišťuje od zlých sil, a proto se pálí čarodějnice, které představují ty zlé síly. Dozvěděli jsme se také, proč se na 1. máje staví májka – zamilovaní mládenci ji staví svému děvčeti a obecní májka jako požehnání a ochrana celé obci.

1. B

Dne 30. 4. se naše vyučování proměnilo v čarodějnickou školu plnou zábavných úkolů a her. V českém jazyce jsme si namíchali vlastní čarodějnický lektvar složený z ingrediencí napsaných na kartičkách, které byly rozmístěny po celé třídě. V matematice jsme hledali ztracené lektvary pro čarodějnice  - správným přiřazováním vypočítaných příkladů. Další hodinu jsme měli čtení s porozuměním  s tajenkou. Podle zadaných krátkých příběhů děti hledaly správné obrázky a vyluštily tak čarodějnickou tajenku. No a poslední hodinu si každý vyrobil čarodějnici podle své fantazie, rozvěsili jsme je a hlídají nám naši třídu. Byl to den plný čar a kouzel.

2. A

Naše třída se na jeden den proměnila v třídu kouzelnickou – konala se totiž tematická čarodějnická výuka. Každý malý čaroděj a čarodějka si nejprve vytvořili svou vlastní čarodějnici. Děti ji nejen výtvarně ztvárnily, ale také jí daly jméno a popsaly, co má ráda, čím se zabývá a jaké kouzlo ovládá nejlépe. Když byly čarodějnice hotové, nastal čas, aby se slétly v čarodějnickém kruhu, kde společně vyčarovaly lektvar přátelství. Děti do kotlíku přihazovaly přísady jako žabí sliz, pavoučí oči nebo hadí jed. Ani učení jsme ale nezanedbali – po třídě byly rozmístěné obrázky čarodějnic s příklady, které děti ve skupinkách musely najít a vypočítat. Dále jsme si například zahráli na Ježibabu, které děti kradly perníčky, a spoustu dalších čarodějnických her.

2. B

Naše třída se na chvíli proměnila v malou čarodějnickou školu! Seznámili jsme se s historií pálení čarodějnic a s tím, jak lidé dříve věřili na magii a kouzla. Společně jsme trénovali jazykolamy – kouzelnická zaklínadla, která jsme si nejen vyzkoušeli číst, ale také jsme si ve dvojicích vymýšleli vlastní. Nechybělo rýmování, čarování a přednes zpaměti – naštěstí nikdo nezmizel a nikdo se neproměnil v netopýra ani žábu. Děti vymýšlely, co přidat do kouzelného lektvaru – třeba žabí sliz, myší ocásek nebo netopýří dráp. V čarodějnické geometrii jsme narýsovali klobouk a kočku, v českém jazyce a matematice jsme procvičovali učivo pomocí čarodějných obrázků, které po vybarvení odhalily správné řešení. A na závěr? Zazpívali a zatancovali jsme si jako o filipojakubské noci na písničku Čarodějnice.